Je tomu těžké uvěřit, ale do dnešní doby nebylo možné legálně prodávat zemědělské živočišné produkty "ze dvora", tak jak to činí například farmáři v Rakousku, Německu, Francii a dalších zemích EU.

Měla by to ale umožnit novela veterinární vyhlášky, kterou protlačuje ministerstvo zemědělství (MZe). Ke zpestření nabídky produktů z masa, mléka, vajec a ryb na místním trhu by měla přispět další, tentokrát úplně nová vyhláška z dílny MZe. Nyní prochází oponenturou a měla by být schválena do konce roku.

Najednou to tedy jde, přitom po vstupu České republiky do Evropské unie museli s odvoláním na přísnou legislativu EU splnit striktní veterinární ahygienické požadavky i ti nejmenší výrobci, nebo „zavřít krám“, což také řada z nich učinila. Teprve teď se Česko chystá využít výjimek, které unie povoluje členským zemím u drobných zpracovatelů živočišných produktů. Inspiraci pro nový národní předpis čerpalo u Rakušanů, Francouzů, Slovinců a Britů.

NAVZDORY VETERINÁŘŮM

Pramalé nadšení ale tyto snahy sklízejí u veterinářů, zodpovědných za dozor nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu. „Nová vyhláška, která by měla usnadnit život malým potravinářům v regionech, je konkrétním výsledkem antibyrokratické komise. Hlavním cílem je podpora regionálního rozvoje,“ oznámil ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Komisi, která má očistit agrární předpisy od nadbytečných výmyslů úředníků, zřídil letos v březnu. Její šéf Stanislav Němec, který sám soukromě hospodaří a v Radonicích u Prahy provozuje rodinnou mlékárnu, dobře ví, že není vůbec jednoduché nejprve technologicky zvládnout výrobu nového produktu a pak se s ním uchytit na trhu. „Proto je důležité maximálně zjednodušit podmínky pro malé zpracovatele, i když celkově to odbyt zemědělských produktů nespasí,“ poznamenává Němec, rovněž předseda Asociace soukromého zemědělství, pro niž je debyrokratizace v agrárním podnikání jedno z nejžhavějších témat.

Ministr Gandalovič zdůrazňuje, že připravované úlevy v žádném případě neznamenají zmírnění standardů týkajících se zdravotní nezávadnosti těchto potravin, které by mohly ohrozit zdraví lidí. Je také přesvědčen, že speciality z farem, prodávané ze dvora nebo v místních obchodech, si zákazníky díky své výjimečnosti najdou. A sedlák Hájek ho v tom utvrzuje: „Kdyby nás bylo deset v jedné vesnici, sýry prodáme všichni, budou-li kvalitní.“

PRO HOVĚZÍ NA FARMU

Novou právní úpravu by měli ocenit i konzumenti dobrého hovězího masa. Příležitost totiž otevře chovatelům skotu, kteří by chtěli zvířata porážet na vlastních malých jatkách a opracované maso prodávat přímo spotřebitelům či do okolních obchodů. Mírnější požadavky na malé zpracovny, investičně úspornější, se týkají i dalších hospodářských zvířat. A v čem spočívají slibované úlevy? Především ve skromnějších prostorách – nebude kupříkladu nutné zvláštní wc a sprcha, pokud si zemědělec zajistí provoz jatek na farmě bez zaměstnanců a sociální zařízení může použít doma. A hlavně, veterináři by už neměli vyžadovat zvláštní místnost pro porážku a další pro bourárnu, když při malé kapacitě lze vše postupně zvládnout na jednom místě.

Jenže o povolení výjimek bude rozhodovat krajská veterinární správa, jejímž pracovníkům přinese nová vyhláška víc práce. Případnému bojkotu z jejich strany má předejít závazná metodika, která jasně vymezí mantinely, v nichž se veterináři budou pohybovat při zjednodušeném procesu schvalování malých jatek. Budou ji mít k dispozici i farmáři, aby věděli, jaké úlevy si mohou před veterináři obhájit. „Nechceme převrátit trh, ale pomoci začínajícím výrobcům se na něm uchytit. Když se jim prodej osvědčí, mohou porážku kapacitně rozšířit, ale pak už budou muset splnit tvrdší požadavky kladené na klasická jatka,“ vysvětluje Josef Stehlík, soukromý zemědělec a Gandalovičův poradce.

Návrh vyhlášky chce ulevit zpracovatelům, kteří týdně porazí až dvacet krav či býků. „Ale to už nejsou žádná minijatka na farmě, ale středně velký podnik,“ oponuje Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství, která je pro maximální změkčení pravidel při výrobě i prodeji, ale skutečně jen u těch nejmenších. Ministerstvo chce ovšem vyhláškou zároveň vyřešit situaci těch potravinářů, kterým na konci příštího roku vyprší dočasné schválení a kteří by nemohli dále fungovat ani na českém trhu, když nedostali registraci pro evropskýtrh. Takových zpracovatelů je v celé republice 605, z toho téměř dvě třetiny představují bourárny a masné výrobny. Uvolnění pravidel se ale ne všem zamlouvá. Nelíbí se některým menším výrobcům, kteří investovali a podstoupili náročnou certifikaci a jimž nyní – za mírnějších podmínek – má narůst konkurence. Někdo dobře míněné myšlence stejně nevěří. „Okresní veterinář trvá na něčem jiném než krajský, a když přijedou inspektoři z Prahy, tak mají zase odlišné nároky. Dokud se výrazně neztenčí zástupy úředníků, vymýšlejících nesmysly, nic nám nepomůže,“ reagoval zemědělec, provozující malou porážku. Své jméno si nepřál uvést, už teď má návštěv všemožných kontrolorů víc než dost.

MENŠÍ NÁROKY NA MALOVÝROBCE

Přínosy:

• Bohatší nabídka specialit pro spotřebitele
• Usnadní podnikání malým potravinářským výrobcům a prodejcům
• Snížení nákladů na výstavbu provozoven i jejich vybavení
• Podpora regionálního rozvoje

Negativa:

• Vyšší riziko ohrožení u zdravotní nezávadnosti výrobků
• Administrativně náročnější pro veterináře

(zdroj: Asz.cz)